Turecko 2015_2.

Turecko 2015_2.
  1. OSOBNÍ ÚDAJE

Jméno a příjmení:

Aleš Chlouba

E-mail:

ales.chlouba@seznam.cz

Hostitelská země:

Turecko

Hostitelská nemocnice:

Hacettepe Universitesi Hospital Ankara

Oddělení:

Neurochirurgie

Termín stáže:

Srpen 2015

 

 

  1. AKTIVITA PŘED VÝJEZDEM DO ZAHRANIČÍ

Potřebné podklady a doklady k udělení víza:

Zdravotní pojištění, běžné lékařské testy, vízum není potřeba při pobytu kratším než 90 dní

Délka čekání na vízum:

-

Výše poplatku za vízum:

-

Co bylo nutno vyřídit na vysílající fakultě:

-

Byla stáž uznána jako prázdninová praxe:

Ne (jel jsem po třetím ročníku, kde praxe není)

Způsob dopravy:

Letecky (Praha – Istanbul – Ankara)

Cena dopravy:

9 400,- (Vyplatí se koupit již v únoru či březnu zpáteční letenku Praha – Istanbul. Místní pobočka IFMSA Vám, cca 2 měsíce před začátkem stáže, upřesní město pobytu, a poté není problém koupit vnitrostátní letenku, celková cena vyjde klidně na 8000,- i méně, to jsem nevěděl J )

Poskytovatel pojištění a cena pojištění:

Mám celoroční zahraniční pojištění od Kooperativy, cca 600 Kč/rok

 

 

  1. VLASTNÍ STÁŽ

Poplatek za stáž v zahraničí (pouze unilaterální stáže):

-

Jazyk, který jste nejvíce na stáži používal/a:

Angličtina, běžné obyvatelstvo Ankary však anglicky nemluví, takže neverbální komunikace a několik slov turecky přijde vhod

Kolik dní v týdnu jste musel/a navštěvovat nemocnici:

5 (80% procent účast, takže 16/20 pracovních dnů v měsíci)

Kolik hodin denně jste trávil/a v nemocnici

5

Úroveň zdravotnictví ve srovnání s ČR:

Přibližně stejná

Dostupnost počítačů a internetu:

Wi-Fi na koleji, v nemocnici

Požadavky pro udělení certifikátu za stáž:

Docházka

Úkoly, pracovní náplň:

Záleží na lékaři: pozorování operací, lehká asistence

 

 

  1. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Typ ubytování:

Kolej - kampus

Vybavení bytu/koleje:

Postel, psací stůl, skříň, poličky, lednička

Počet spolubydlících na pokoji:

3

Možnost stravování v menze (+cena):

V nemocnici zadarmo, v menze cca. 15 korun

Charakter MHD a cena jízdného:

Cca. 70 korun/den

Jak jste se dopravoval/a do nemocnice:

Metrem. Kolej byla přibližně hodinu cesty od nemocnice

Zkušenosti s pojistnou událostí:

-

Kulturně-sociální program zajišťovaný místní pobočkou IFMSA obsahoval:

Výlety každý víkend, Antalya, Cappadocia, Izmir. Společné akce i ve všední dny J

Počet dalších studentů IFMSA na stáži:

54

 

 

  1. FINANČNÍ PODPORA A NÁKLADY

Ziskal/a jste nějaký typ stipendia:

Podporu mobility od LFP (7 500,-)

Výše doplatku z vlastních zdrojů:

28 000,-

Průměrné výdaje na stáž:

Letenka + poplatek IFMSA + ostatní výdaje (cestování po Turecku, jídlo, vstupné) = +/- 35 000,-

Zhodnocení životních nákladů v dané zemi:

Cena za jídlo srovnatelná. Doprava levnější. Alkohol mnohem, mnohem, mnohem dražší (čti. kdo letí do Turecka nakupuje v bezcelní zóně na letišti)

 

 

  1. CELKOVÉ ZKUŠENOSTI

Posouzení osobního přínosu:

1-5 (1 = výborný) 1

Posouzení akademického přínosu:

1-5 (1 = výborný) 3

Závažné problémy během pobytu:

Neřekl bych závažné, ale žaludeční problémy mělo 80% „stážistů“, chvilku trvá, než si člověk zvykne na místní kuchyni, která se hodně liší od té evropské.

Co doporučujete si vzít s sebou:

Nic speciálního, vše potřebné se dá koupit na místě. Tatranku, lázeňské oplatky, becherovku nebo české pivo, cizinci to milují J

Míra integrace mezi domácí studenty:

O prázdninách se zahraniční studenti dostanou do kontaktu s minimem místních studentů, převážně s členy IFMSA

Co Vás nejvíce překvapilo pozitivně:

Otevřenost a ochota místních obyvatel pomoci za každé situace, i když neznají jediné slovo anglicky.

Co Vás nejvíce překvapilo negativně:

Počet toulavých psů a koček (nejsou nebezpeční, jen jich je fakt moc)

 

 

  1. CELKOVÝ POPIS A ZHODNOCENÍ (300 slov)

Jestli váháte, zdali vyrazit na stáž nebo ne, neváhejte a jeďte, jeďte co nejdřív. Stojí to za to. Měsíc v cizí zemi je výborná zkušenost, zážitků budete mít tolik, že je budete svým přátelům vyprávět ještě za několik let. Z Ankary jsem se vrátil nadšený, město samo o sobě není nic moc, ale poznal jsem spoustu nových lidí, absolutně rozdílnou kulturu, procvičil angličtinu, naučil se nadávat v 11 jazycích, zjistil, že kebab není jen pro nás velmi dobře známý durum a mnoho dalších věcí. Pokud někdo uvažujete o tom, že pojedete právě do Turecka a dočetli jste se až sem, tak mi klidně napište mail nebo zprávu na facebook, rád Vám zodpovím všechny otázky.

Turecko je specifická země, plná kontrastů a otevírání pomyslných „socioekonomickým nůžek“ je vidět velmi brzy. V bohatém Istanbul nebo turisticky proslavené Antalyi, kde všichni mluví anglicky a kromě toho, že na každém rohu je mešita, skoro nepoznáte, že nejste v  Evropě. Zbytek západního Turecka, včetně Ankary, kde jsem strávil převážnou část svého pobytu, by se dal nazvat klasickým Tureckem, suché klima, téměř žádní turisté, přátelští obyvatelé, kteří však angličtinou ani jiným světovým jazykem příliš nevládnou. Nejvýchodněji jsem se dostal do Cappadocie, místní národní park je neskutečným zážitkem, ale jak sami Turci říkají, zde končí civilizace a pokud nemusí, dál na východ nejezdí.