Srbsko 2014

Srbsko 2014

 

  1. OSOBNÍ ÚDAJE

Jméno a příjmení:

Jan Musil

E-mail:

 

Hostitelská země:

Srbsko

Hostitelská nemocnice:

Medicinksi centar Kragujevac

Oddělení:

Fyziologie

Termín stáže:

1.8- 28.8 2014
 

 

 

  1. AKTIVITA PŘED VÝJEZDEM DO ZAHRANIČÍ

Potřebné podklady a doklady k udělení víza:

Vízum není třeba

Délka čekání na vízum:

-

Výše poplatku za vízum:

-

Co bylo nutno vyřídit na vysílající fakultě:

Běžné „IFMSácké“ formality

Byla stáž uznána jako prázdninová praxe:

Nebylo třeba

Způsob dopravy:

Letecky

Cena dopravy:

5500,- Kč

Poskytovatel pojištění a cena pojištění:

Allianz 1372 ,- Kč

 

 

  1. VLASTNÍ STÁŽ

Poplatek za stáž v zahraničí (pouze unilaterální stáže):

8000,- Kč

Jazyk, který jste nejvíce na stáži používal/a:

 Angličtina

Kolik dní v týdnu jste musel/a navštěvovat nemocnici:

5

Kolik hodin denně jste trávil/a v nemocnici

4

Úroveň zdravotnictví ve srovnání s ČR:

Horší, nicméně je nutné podotknout, že ještě před 15 lety tu probíhal regulérní válečný konflikt, který se samozřejmě podepsal na ekonomice.

Dostupnost počítačů a internetu:

Stejná jako v ČR

Požadavky pro udělení certifikátu za stáž:

Aktivní účast a splnění požadavků mých lektorů.

Úkoly, pracovní náplň:

Laboratorní práce, pozorování, laboratorní metody, zpracovávání laboratorních zvířat a práce s daty.
 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Typ ubytování:

Studentská kolej

Vybavení bytu/koleje:

Byla to dobře zařízená kolej, kterých jsou v naší zemi stovky.

Počet spolubydlících na pokoji:

1

Možnost stravování v menze (+cena):

Dostáváli jsme každý všední den snídani a večeři. Byla to v rámci paušálního poplatku, který se vztahoval i na ubytování. Jídlo bylo hodně rozdílné. Byly dny, kdy se člověk najedl jako král a byly dny, kdy bylo lepší si najít nějaké občerstvení ve městě.

Charakter MHD a cena jízdného:

MHD zajišovaly převážně autobusy. Daleko efektivnější ale bylo zavolat taxík, protože byl cenově lepší a rychlejší.

Jak jste se dopravoval/a do nemocnice:

Pěšky, nebylo to daleko.

Zkušenosti s pojistnou událostí:

Nemám

Kulturně-sociální program zajišťovaný místní pobočkou IFMSA obsahoval:

Měli jsme společné večeře a party a také jsme navštívili místní památníky a důležitá místa, nicméně občas příprava některých plánů ztroskotala, takže jsme si museli připravit svůj vlastní program jako stážisté, to se týkalo zejména výjezdů do ostatních měst a dál na Balkán, kde jsme byli občas nuceni postupovat na vlastní pěst, ale nešlo o nic složitého, protože Srbové jsou příjemní a je snadné se s nimi domluvit.

Počet dalších studentů IFMSA na stáži:

 
 

 

 

  1. FINANČNÍ PODPORA A NÁKLADY

Ziskal/a jste nějaký typ stipendia:

Ne

Výše doplatku z vlastních zdrojů:

400 €= 10 800,- Kč

Průměrné výdaje na stáž:

19 000,-

Zhodnocení životních nákladů v dané zemi:

Srbsko je levnější než ČR, to se týká hlavně jídla, šatstva a dopravy. Jediná položka dražší než u nás je pivo, ale ruku na srdce, v tom jsme my, češi, dost specifičtí.
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. CELKOVÉ ZKUŠENOSTI

Posouzení osobního přínosu:

1

Posouzení akademického přínosu:

1

Závažné problémy během pobytu:

Nebyly

Co doporučujete si vzít s sebou:

Znalost azbuky, příjemnou náladu, určitou míru tolerance s trpělivostí a sluneční brýle.

Míra integrace mezi domácí studenty:

1

Co Vás nejvíce překvapilo pozitivně:

Ačkoliv je Srbsko země, která prodělala válku, tak se nachází v docela dobré ekonomické kondici. Srbové sami říkají: „ Nic moc nemáme, ale umíme si ten život užít.“ A to je pravda. U nás je daleko víc „vztekých lidí“, jak jsem se od nich jednou doslechl.

Co Vás nejvíce překvapilo negativně:

Je tu obrovské množství nepřizpůsobivých, kteří přes den nic nedělají a v noci začínají žebrat. Jeden dokonce zašel tak daleko, že obtěžoval lidi na zahrádce v restauraci, takže po tom, co se se slovy:  „Money!“ uchopil moji peněženku musel být vykázán z hospody.
 

 

 

  1. CELKOVÝ POPIS A ZHODNOCENÍ (300 slov)

Zde napište krátké slovní zhodnocení Vaší stáže a rádi bychom zde uvítali nejrůznější zážitky a příhody, které se během pobytu odehrály. Stejně tak jako všemožné postřehy a rady, které můžete předat Vašim následovníkům. Na závěr můžete přiložit i několik fotografií.

Rádi bychom tento článek zveřejnili jako Vaše zážitky ve fakultním časopise Facultas Nostra, proto Vás velice prosíme o svolení s uveřejněním.

Souhlasím s uveřejněním článku ve Facultas Nostra:   Ano

 

Když se řekne Srbsko, tak každému vytane na mysli „nic moc země“ kdesi na Balkáně, kde v 90. letech probíhal válečný konflikt po rozpadu bývalé Jugoslávie. Já jsem tu našel krásnou zem s milými lidmi a parádní přírodou, o které by se dalo lyricky vyprávět celé dny. Přitom můj první dojem ze Srbska nebyl nikterak valný. Staré autobusy, staré rozbité domy, které dlouho nikdo neopravoval a budova hl. nádraží, která ale vůbec nebyla reprezentativní.

     V čem spočívala moje práce v laboratoři? Zúčastnil jsem se v projektu, který se zabýval výzkumem působení cytostatika CIS- Platina a volných radikálů na živý organismus. Modelovým organismem v takovém případě byly myši, kterým se podávala stejná koncentrace, jako lidským pacientům. Zároven jim byl podáván N-acetyl cystein, který sloužil jako prekurzor účinného antioxidantu. Výsledky byly samozřejmě zpracovávány statistickými metodami.

     Moji kolegové, ostatní stážisté byli, navzdory svému nízkému počtu (osm), poměrně různorodá skupina různých charakterů, se kterou jsme si za ten měsíc užili spoustu legrace a procestovali jsme skoro celou zem křížem krážem. Za zmínku stojí rozhodně návštěva největšího balkánského festivalu Guča, který se každoročně koná ve stejnojmenném městečku. Sjíždí se tu spousta lidí z okolních zemí, kteří tvoří kulturní mišmaš, kdy pivo a rakija tečou proudem za řevu dechovky a okolních diskoték. Dále stojí za zmínku města jako Niš, Novi Sad a samozřejmě hl. město Bělehrad, která jsou velmi specifická, a vyprávění o nich by zabralo celý článek.

      Věc, která mě překvapila, byla, jak se studenti chovají v nočních klubech a na party. Jsou tu dva typy podniků, první se nazývá Kaffana a hraje se tu typicky balkánská muzika, kdy všichni tancují a dobrá nálada by se dala krájet. Druhým typem podniku je diskotéka „západního střihu“, na kterou jsme zvyklí u nás. Po vstupu do takového podniku, si nelze nevšimnout, že všichni stojí, popíjejí svůj koktejl s podivným výrazem ve tváři a atmosféra připomíná westernový saloon, kam vstoupil kovboj, který má kolty proklatě nízko. Další věc, která mně překvapila, byla ochota místních a to navzdory tomu, že neuměli anglicky (občas jsem s nimi mluvil i česky a rozuměli, když jsem změnil intonaci). Příkladem bych uvedl jednu stařenku, které jsem se ve městě Niš zeptal na cestu a ona, i když mi nerozuměla, šla se mnou asi půl kilometru až k autobusu, jenom aby mi ukázala jeho číslo a poradila, na které zastávce mám vystoupit.

     Tolik k Srbsku, zemi, která je brána Balkánu, která toho může hodně nabídnout a která si rozhodně zaslouží více pozornosti, než se jí dostává.