|
|
Jméno a příjmení: |
Petr Polák |
E-mail: |
petr.polak1@seznam.cz |
Hostitelská země: |
Brazílie |
Hostitelská nemocnice: |
Hospital Ana Costa, Santos |
Oddělení: |
Chirurgie |
Termín stáže: |
4. 8. 2010 – 2. 9. 2010 |
|
|
Potřebné podklady a doklady k udělení víza: |
Vízum není potřeba |
Délka čekání na vízum: |
|
Výše poplatku za vízum: |
|
Co bylo nutno vyřídit na vysílající fakultě: |
|
Byla stáž uznána jako prázdninová praxe: |
|
Způsob dopravy: |
Letecky |
Cena dopravy: |
35 000 Kč |
Poskytovatel pojištění a cena pojištění: |
Vitalitas, 1 500 Kč |
|
|
Poplatek za stáž v zahraničí (pouze unilaterální stáže): |
|
Jazyk, který jste nejvíce na stáži používal/a: |
Angličtina |
Kolik dní v týdnu jste musel/a navštěvovat nemocnici: |
5 |
Kolik hodin denně jste trávil/a v nemocnici |
6 |
Úroveň zdravotnictví ve srovnání s ČR: |
Lékaři na dobré úrovni (spousta studovala v USA), zastaralé vybavení |
Dostupnost počítačů a internetu: |
Můj vlastní počítač, internet na pokoji |
Požadavky pro udělení certifikátu za stáž: |
70% docházka |
Úkoly, pracovní náplň: |
asistence u operací |
|
|
Typ ubytování: |
Studentský byt |
Vybavení bytu/koleje: |
Kuchyň, záchod, televize, internet |
Počet spolubydlících na pokoji: |
1 |
Možnost stravování v menze (+cena): |
Ne |
Charakter MHD a cena jízdného: |
Cca 26 Kč za jízdu busem |
Jak jste se dopravoval/a do nemocnice: |
Pěšky |
Zkušenosti s pojistnou událostí: |
|
Kulturně-sociální program zajišťovaný místní pobočkou IFMSA obsahoval: |
Pouze párty – jinak jsme si vše zařizovali sami |
Počet dalších studentů IFMSA na stáži: |
6 |
|
|
Ziskal/a jste nějaký typ stipendia: |
18 000 Kč |
Výše doplatku z vlastních zdrojů: |
70 000+ Kč |
Průměrné výdaje na stáž: |
90 000 Kč |
Zhodnocení životních nákladů v dané zemi: |
Jídlo, alkohol, doprava zhruba o 20% dražší |
|
|
Posouzení osobního přínosu: |
1 |
Posouzení akademického přínosu: |
2 |
Závažné problémy během pobytu: |
Žádné |
Co doporučujete si vzít s sebou: |
Slovník, do nemocnice plášť a uzavřené(!) boty – bez nich nepouští, ať jste oblečeni jakkoli |
Míra integrace mezi domácí studenty: |
Studenti nás vzali jako své vlastní |
Co Vás nejvíce překvapilo pozitivně: |
Ochota studentů a lékařů se nám věnovat |
Co Vás nejvíce překvapilo negativně: |
Velmi málo místních mluví anglicky |
|
Na stáž jsem se vydal bez jakékoli předchozí zkušenosti ať už se stážemi či s pobytem zemích mimo západní Evropu či USA. Z toho důvodu jsem měl těsně před cestou menší obavy, co mě čeká. Po příletu mě ještě čekala cesta autobusem, při jejíž zařizování jsem narazil, protože lidé na letišti disponovali naprosto nulovou znalostí angličtiny, kterou ale naštěstí studenti a lékaři celkem ovládají. Také z důvodu poměrně cestování a prakticky každodenní konzumace alkoholu na naprosto šílených párty s místními studenty se moje celkové náklady vyšplhaly až k devadesáti tisícům. Město jako takové mě velice překvapilo. Santos jsem ji vybral a díky tomu, že leží ve státě São Paulo, který je v Brazílii nejbohatší, bylo město ve velmi dobrém stavu a i obyvatelstvo tomu odpovídalo, takže nebyl problém po městě ve dne chodit sám. Teploty byly i přes polohu města poměrně dost na jihu velmi vysoké, mezi 28 – 35 stupňů. Po pravdě jsem prvních pár dní trochu se vším zápasil – nikde jsem se nevyznal a kvůli neznalosti angličtiny mi ani nikdo nemohl pomoci. Během týdne se ovšem všechno dalo do pořádku a i bez znalosti portugalštiny jsem neměl prakticky s ničím problém. Znalost jazyka by se asi hodila ale s drobnými obtížemi není problém vystačit si s angličtinou. Místní studenti jsou velice ochotní a kdykoli jsem si nevěděl rady, stačilo jen zvednout telefon a o všechno se postarali. V nemocnici na chirurgickém oddělení jsem musel trávit pracovní dny v týdnu, po zhruba 6 hodin. Ve skutečnosti to ale bylo každému víceméně jedno, kolik času jsem v nemocnici trávil. Činnost jsem si mohl vybrat jakoukoli jsem chtěl. Ve většině případů šlo o sledování operací, případně o asistenci (studenty ročníků ale příliš asistovat nenechávají). Lékaři ke všemu velmi ochotně podávali vysvětlení a dokonce mi z domova nosili i různé materiály. Přes několik počátečních zádrhelů to byly nejlepší prázdniny v mém životě. Při stáži v Brazílii bych každému jednoznačně doporučil co nejvíce cestovat, přestože za měsíc není možné tuto obrovskou zemi poznat celou. Já jsem byl na výletě v Riu, Salvadoru a São Paulu a každý z těchto zážitků byl nezapomenutelný. |