Azerbaidžán 2012

1. OSOBNÍ ÚDAJE

Jméno a příjmení:

Aneta Bochníčková

E-mail:

anyboch@seznam.cz

Hostitelská země:

Azerbaijan

Hostitelská nemocnice:

Medistyle

Oddělení:

Chirurgie

Termín stáže:

1-31.8. 2012

2. AKTIVITA PŘED VÝJEZDEM DO ZAHRANIČÍ

Potřebné podklady a doklady k udělení víza:

Invitation letter, nějaký ještě speciální invitation letter kde je potvrzení o tom kde budu bydlet

Délka čekání na vízum:

14 dní ve Vídni, v Praze je to neskutečně složité

Výše poplatku za vízum:

Asi 60 Euro (v Praze ještě + víc než 1000 Kč!)

Co bylo nutno vyřídit na vysílající fakultě:

-

Byla stáž uznána jako prázdninová praxe:

-

Způsob dopravy:

Letecky

Cena dopravy:

11 000Kč

Poskytovatel pojištění a cena pojištění:

Nepamatuji si

3. VLASTNÍ STÁŽ

Poplatek za stáž v zahraničí (pouze unilaterální stáže):

-

Jazyk, který jste nejvíce na stáži používal/a:

Angličtina, ale skvělá je Ruština, tou tam mluví skoro všichni

Kolik dní v týdnu jste musel/a navštěvovat nemocnici:

Skoro každý ale chodili jsme jak jsme chtěli

Kolik hodin denně jste trávil/a v nemocnici

Cca 3-5

Úroveň zdravotnictví ve srovnání s ČR:

Byli jsme v soukromé nemocnici, úroveň srovnatelná s ČR

Dostupnost počítačů a internetu:

Zařídili nám hifi v domě. Wifi je téměř všude i v nemocnici

Požadavky pro udělení certifikátu za stáž:

Docházka, ale nikdo si jí neskontrolovalJ

Úkoly, pracovní náplň:

Asistence, někdy kontroly pacientů na ambulanci

4. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Typ ubytování:

V pronajatém domě

Vybavení bytu/koleje:

Vše co jsme potřebovali, i klima, bylo to pěkné

Počet spolubydlících na pokoji:

Dvě další, to záleželo na pokoji

Možnost stravování v menze (+cena):

Stravování v nemocnici zdarma oběd, v jiných nemocnicích třeba za 1 Euro

Charakter MHD a cena jízdného:

Metro, bus, asi 20 centů za jízdu

Jak jste se dopravoval/a do nemocnice:

Pěšky dvacet minut, jiní jezdili MHD asi taky 20min

Zkušenosti s pojistnou událostí:

ne

Kulturně-sociální program zajišťovaný místní pobočkou IFMSA obsahoval:

Zajistili nám pár výletů, některé jsme podnikli sami, bylo s námi hodně Turků, tak jsme se vždy domluvili

Počet dalších studentů IFMSA na stáži:

Přibližně 10, hodně se to měnilo

5. FINANČNÍ PODPORA A NÁKLADY

Ziskal/a jste nějaký typ stipendia:

Bylo mi vráceno 8,5 tisíce

Výše doplatku z vlastních zdrojů:

Utratila jsem tam asi 12 tis. Ale dá se i více ušetřit.

Průměrné výdaje na stáž:

Dohromady tak 25 tis.

Zhodnocení životních nákladů v dané zemi:

Tak jako u nás, kromě levné dopravy

6. CELKOVÉ ZKUŠENOSTI

Posouzení osobního přínosu:

1-5 (1 = výborný)          2

Posouzení akademického přínosu:

1-5 (1 = výborný)          3

Závažné problémy během pobytu:

Jen po nás chtěli zaplatit účty za eletriku atd. v pronajatém domě, což jsme samozřejmě odmítli. Vyřešilo se to tak, že požádali ministerstvo mládí a sportu, a to přispělo (:-O)

Co doporučujete si vzít s sebou:

Nic konkrétního, věci do velkého horka, nenosit kraťounké šortky, jinak jako u nás.

Míra integrace mezi domácí studenty:

Poznávali jsme tolik nových studentů, že jsme se v tom až nevyznali.

Co Vás nejvíce překvapilo pozitivně:

Moderní stavby v městě, nádherné hory

Co Vás nejvíce překvapilo negativně:

Nejsou zde žádné kluby, žádný noční život, a sice jsou tam velké obchoďáky, ale nemají nic hezkého.

7. CELKOVÝ POPIS A ZHODNOCENÍ (300 slov)

O Azerbaijanu jsem toho moc nevěděla, jela jsem tam právě proto, a také jsem tam měla dva kamarády, které jsem poznala na jiné stáži, tak jsem věděla, že se neztratím. Po dostání těžce vybojovaného víza a po jen čtyřhodinovém letu jsem konečně přistála v nádherném Baku. Baku je naprosto rozestavěné, ale už nyní vypadá moc krásně. Azerbaijanci jsou gentlemani, v MHD si stoupají, když nastoupí ženy a jsou velmi ochotní pomoci. V nemocnici byli také všichni milí i přes velké jazykové bariéry. Nakonec jsme celý měsíc strávili s anglicky mluvícím doktorem na plastikách.

  Výlety byly zajímavé, doprava vlakem je pomalá, vlak jede asi 60km/h, ale alespoň jsme měli zážitek. V lůžkovém vagónu jsme i přespali a v noci jsem se budila hrůzou, protože když se vlak rozjel trochu více, tak se hrozně kolébal. Naprosto nejhezčí výlet jsme podnikli do kavkazské vesničky Xinaliq, která byla, jako kdyby se zastavil čas. No a hory byly pohádkové. Koupili jsme si domácí sýr a chléb a vydali se na túru. Navštívit Kavkaz vřele doporučuji.

   Výlet do Azerbaijanu se nedá shrnout. Tento stát se stále mění. Baku se staví, moderní budovy, na periferii vidíte těžbu ropy, v horách nádhernou zeleň. Teprve až po delším čase zjistíte, že vše není tak dokonalé jak to na oko vypadá. Například jsme zjistili, že některé recepční jsou lékařky čekající v nemocnici na práci, nebo že lidé jsou „tak hezky“ hubení, protože ne vždy mají dostatek jídla. Nejvíce vidíte rozdíl na autech, nespočet stařičkých Lad oproti velikým jeepům značky Porsche či Lexus. Ale tato země se rychle vyvíjí díky příjmům z ropy, a pokud ji nyní popisuji takto, za rok už může být zase jiná.